Náboženství v kontextu sociální práce a adiktologie

Ačkoliv je Česká republika často označována za jednu z nejateističtějších zemí na světě, nelze tvrdit, že by víra z každodenní reality zcela zmizela. Mnoho věřících lidí v České republice svou víru neprojevuje veřejně, nehlásí se k žádné konkrétní náboženské společnosti nebo ji vnímá jako ryze osobní záležitost. Přesto však může víra sehrávat v jejich životech zásadní roli, ovlivňovat jejich rozhodování, mezilidské vztahy, způsoby zvládání krizových situací i přístup ke zdraví a k návykovým látkám.

S náboženstvím a vírou se tak sociální pracovníci a další odborníci v pomáhajících profesích mohou ve své praxi setkávat častěji, než by se na první pohled zdálo. Pokud však nemají dostatečné znalosti nebo osobní zkušenost s náboženským kontextem, může pro ně být obtížné porozumět prožívání a potřebám věřících klientů.

Náboženství může pro klienta představovat významný podpůrný zdroj při zvládání náročných životních situací, zároveň však může být i zdrojem vnitřních konfliktů, pocitů viny, studu či stigmatizace, zejména pokud se setká s nepochopením ze strany odborníka.

Kurz se proto zaměřuje na náboženství a náboženské společnosti působící v České republice a představuje jejich základní principy a hodnotová východiska. Přibližuje, jak vybrané náboženské skupiny nahlížejí na sociální témata, která z nich akcentují a která naopak opomíjejí, a zároveň nabízí vhled do jejich postojů k užívání návykových látek a k problematice závislostí.